On sám psa nemá, Matúš Karaffa i tak nastoupil do čela jednoho z největších zvířecích e-shopů v zemi. Ve Spokojeném psu totiž po dvaceti letech ukončila svou štaci zakladatelka Soňa Fialková, pod jejímž vedením firma v obratu vyrostla na úroveň 650 milionů korun. Další cíl? Do pěti let jedna miliarda korun, hlásí Karaffa, jenž má v oblasti e-commerce dlouholeté zkušenosti – například spoluzaložil a do prodeje v roce 2015 stavěl jednoho z největších online prodejců dětského zboží Feedo.

Samotné námluvy na nástup do pozice ředitele Spokojeného psa přitom probíhaly asi měsíc, předávání jediný den. „Byla to docela rychlovka,“ říká původem slovenský manažer, jenž se během posledních let věnoval menším projektům, pasivně se angažuje ve startupových fondech Y Soft Ventures a Tensor Ventures a několik měsíců strávil také v online antikvariátu Knihobot.

Karaffovým úkolem nyní je využít pevné základy Spokojeného psa a nakopnout e-shop k dalšímu růstu. „Jsme dvacetiletá firma, na investice máme finanční rezervy, ale uvědomujeme si, že rychlý růst by nám mohl přinést problémy,“ vysvětluje. V rozhovoru pro CzechCrunch přibližuje konkrétní chystané novinky, jak probíhalo předání firmy, i to, jaké jsou dlouhodobé plány.

Na úvod se musím zeptat, máte psa?
Nemám, jsem jedna z výjimek ve firmě. Ale nepřišlo nám, že by to měl být pro mě problém. Trh i potřeby zákazníků sice teprve poznávám, ale to vlastně není úplně moje úloha, v týmu máme skvělé odborníky.

Jak jste se tedy dostal k tomu, že se stanete ředitelem takové firmy?
Byla to docela rychlovka. Koncem loňského roku jsem přemýšlel, že bych se vrátil do většího byznysu místo menších projektů, kterým jsem se věnoval předtím. Neměl jsem ale žádný směr, postupně jsem se ozýval známým. Před Vánoci se mi pak ozvali ze Spokojeného psa, zda bych nechtěl být ředitelem, což mě mile překvapilo. Začátkem ledna jsme se se Soňou (Fialkovou) a majoritním akcionářem Jozefem Janovem několikrát setkali a v únoru jsem již nastupoval.

Co vás na nabídce zaujalo?
Že mám možnost vést dvacetiletou, stabilní a růstovou firmu. Je zisková a není závislá na externích penězích, což je krásný styl podnikání. Majitelé hledali někoho, kdo nebude jen udržovat věci v pohybu, ale má energii, zkušenosti a opět firmu nakopne.

Moc času na přemýšlení, zda do toho jít, jste tedy nakonec neměl…
Poté, co jsme si ujasnili zadání, co se ode mě čeká, to už v podstatě byla nabídka, která se neodmítá.

S jakým zadáním jste nastupoval?
Nadále rozvíjet firmu tak, aby neusnula na vavřínech, postupně navyšovat obrat a ideálně také zvyšovat ziskovost. Kromě posílení na českém trhu se díváme i po dalších příležitostech, ať už je to expanze na nové trhy, produkty nebo v rámci fyzických prodejen. Nemám stanovené konkrétní cíle ve stylu: „Letos růst o patnáct procent.“

Při nástupu jste ale zmiňoval, že cílem je překonat miliardu korun.
Miliardu jsme si stanovili jako magické číslo, které vyjadřuje směr naší cesty. Ohraničili jsme si ji na pět let, ale i když se za pět let setkáme a budeme mít obrat 950 milionů, myslím, že nikdo z toho nebude zoufalý.

V jakém stavu jste Spokojeného psa přebral? Do jaké situace jste přišel?
Spokojený pes nedávno získal nejprestižnější ocenění – cenu kvality v soutěži Shop Roku od Heureky. Soňa mi žezlo předala ve chvíli, kdy už laťka nemůže být nastavená výš, a to objektivně ukazuje kondici firmy. Procesně je to perfektní, vnímám jen málo věcí, které lze vylepšit. Byznysově pěkně šlape, i když růst na domácím trhu už bude těžké, hledáme proto další potenciální oblasti.

Jak probíhalo samotné předání vedení? Pro Soňu Fialkovou to musela být po dvaceti letech velká změna.
U Spokojeného psa to bylo šíleně rychlé – v úterý 4. února jsem přišel do kanceláří, Soňa mě představila všem zaměstnancům, měli jsme krátký proslov, dostal jsem přístupy a bylo. Věděl jsem, co mám dělat, a Soňa tomu také věřila. Je samozřejmě k dispozici na telefonu, hodněkrát jsme si i volali, ale když tehdy odešla, už se v podstatě nevrátila.

Zachováváte přitom kontinuitu v tom, co bylo nastavené, nebo přinášíte větší změny například i v managementu?
Jelikož jsem nenastoupil jako krizový manažer, snažím se neměnit fungující věci a energii soustředím na rozvoj nových. V managementu jsou zkušení a osvědčení lidé, mým úkolem je udržet v nich zápal, aby neztráceli drive. Samozřejmě jsem zavedl pár drobností z pohledu vedení lidí a jejich managementu – například každý týden máme v kancelářích společnou snídani bez stanovené pracovní agendy. Pomáhá to větší transparentnosti, chci sdílet co nejvíc informací, aby všichni napříč firmou včetně skladu věděli, co se děje.

Už jste zmínil, že v plánu máte geografickou i produktovou expanzi, vylepšování prodejen… Co je teď nejvyšší priorita?
Hlavní priorita je Slovensko, vidíme tam velké příležitosti. Náš obrat tam dosahuje jen kolem padesáti milionů korun, takže jsme hodně malí. Po úspěšné expanzi jsme mu totiž nevěnovali dostatečnou pozornost. Je to takové menší štěňátko.

Čím chcete svou pozici na slovenském trhu podpořit?
Měníme produktovou nabídku, už nebude jen kopírovat tu českou. Zejména krmiva se tam prodávají v jiném poměru značek a kvality, což jsme doteď nezohledňovali. Zároveň tam chceme být přítomni i fyzicky, logicky začneme Bratislavou, ještě v květnu tam otevřeme sdílenou prodejnu v rámci konceptu Melody Mall (původně Pikito – pozn. red.). Poté chceme otevřít i vlastní vlajkovou prodejnu. K tomu chceme zlepšit a zrychlit dopravu, zavést službu Rychlý pes pro Bratislavu a okolí… Postupně tak vyrovnat úroveň nabízených služeb, jaké máme v Česku.

Chystáte se podívat také mimo Slovensko?
Jde o velké téma, musíme to minimálně zkusit, nemyslím si, že by nás něco předurčovalo k neúspěchu. I když Spokojený pes už v roce 2021 expandoval do Maďarska, nakonec se to ale zavřelo a pozornost se soustředila na Česko. Chystáme se analyzovat hlavně okolní trhy a konkurenci, s dnešní úrovní logistiky se dají jednoduše doručovat i těžké věci, takže si to oťukáme a uvidíme, kde budeme pokračovat.

Jakým způsobem pak chcete expandovat v rámci produktové nabídky?
Aktuálně neprodáváme zdaleka všechny značky, které existují – ovšem za podmínky zachování standardu kvality. Nechceme prodávat věci, o nichž si myslíme, že by je zvířata neměla jíst. Ale prostor vidíme i mimo krmiva, jsou vertikály jako například akvaristika, produkty pro ptáky nebo pojištění domácích mazlíčků.

Dočkají se zákazníci i výraznějšího rozšíření fyzických prodejen?
Nechceme budovat velkou síť, na to nemáme kapitál ani ambice. Pro nás to není správná cesta, existují již velcí hráči, kteří to dělají. Spíš hledáme prémiovější lokality. Parádně nám funguje Praha – na Vyšehradě, Vinohradech i v Říčanech – a očekáváme, že dobře bude fungovat Brno i Bratislava. Díváme se na další spádové oblasti u krajských měst.

S prodejnami zlepšujeme i osobní odběry – objednávky na ně vozíme dvakrát denně, podle času objednávky ji tak dokážete mít i do tří hodin. Podporujeme i službu Rychlý pes, kde máme flotilu šestnácti aut, nabízíme expresní či slotové doručování, v Česku je naše kvalita nadstandardní.

Co novinky z pohledu samotného e-shopu?
Na něm máme ještě hodně práce. Musíme dohnat částečný technologický dluh – věci, které měly být hotové dávno a jsou už dnes standardem, ale my je ještě nemáme. Budeme zlepšovat zákaznickou zkušenost, zjednodušovat proces nákupu.

Do expanze a nových věcí ale nejdeme po hlavě za každou cenu. Jsme dvacetiletá firma, na investice máme finanční rezervy, ale uvědomujeme si, že rychlý růst by nám mohl přinést problémy. Proto chceme růst rozumně a nacházet vhodné cesty.

Jaká je pak dlouhodobá představa majitelů Spokojeného psa, chystají se firmu časem prodat?
Do budoucna se prodávat chystají, ale prozatím to není na pořadu dne. Může to být v horizontu například pěti let, kdy se v obratu přiblížíme té miliardě.

A co vy osobně?
Pro mě jde o první pracovní zkušenost v takovém rozsahu. Z pozice spolumajitele jsem vybudoval a prodal Feedo, v roce 2022 jsem několik měsíců pomáhal s expanzí Knihobotu, business development jsem dělal pro Lumitrix… ale nikdy to nebylo z pozice ředitele. Svou pozici vnímám jako vložení velké důvěry. Když to srovnám s menšími podniky, které se mi podařilo či nepodařilo rozběhnout, tady mám velkou příležitost podnikatelsky rozvíjet projekt s neuvěřitelně pevnými základy.