Radim Stráník působil dlouhé roky jako manažer ve velkých firmách v automobilovém průmyslu. Pracoval v Česku, Německu, dokonce i Japonsku, ale ať už byl rodák z Břeclavi kdekoliv, rád tam ochutnával místní speciality a vařil. Dobré jídlo je totiž jeho velkou vášní, a tak se dostal ke kvašení a k rajčatové omáčce, která se teď stala jeho novým živobytím. Vyrábět ji začal před čtyřmi roky, dlouho to dělal ale hlavně pro zábavu. Loni už ale lahviček se smění rajčat, zázvoru a česneku prodal za bezmála 20 milionů a letos by se rád dostal mnohem dál.

Jeho značka se jmenuje Fermato a jejím hlavním produktem je kvašená omáčka, kterou Stráník nejčastěji označuje jako zálivku na salát. Je výrazná, lehce nakyslá a jejímu použití se ale meze nekladou. Ostatně přesně tak i vznikla.

„Fascinuje mě objevování nových chutí a na to je fermentace strašně dobrá,“ popisuje cestu ke svému podnikání Stráník. „Umí dát dohromady zdánlivě nesouvisející suroviny, ze kterých najednou vznikne něco, co byste jinak nezískali,“ míní.

Když se tak jednou dočetl, že se kvasí i syrová rajčata, rozhodl se to doma zkusit. Experimentoval s různými variantami mixů i dobou fermentovaní, jako každý absolvoval řadu neúspěchů a výbuchů, a když byl spokojený, začal svůj výtvor podávat k jídlu nejen sobě, ale i návštěvám.

„Jim to chutnalo a chválili mě, ale pořád jsem si říkal, že to je určitě hlavně ze slušnosti, když to jsou kamarádi,“ směje se. „Když to ale trvalo už nějakou dobu, tak jsem si řekl, že to zkusím na nezávislém publiku a přihlásil jsem se u nás v Břeclavi na Slavnosti rajčat,“ vypráví. Coby zaměstnanec korporátu tehdy neměl ani IČO, takže se domluvil s kamarádem, který prodávat mohl, s manželkou připravili 120 lahviček a do jedné je vyprodali. „A druhý den jsem šel a založil eseróčko,“ dodává. To bylo v roce 2021.

Na kariérní twist to ale stále nebylo. Stráník dál pracoval pro společnost Edag, která dodává vývojové služby pro autoprůmysl a měl v ní na starosti třeba spolupráci se Škoda Auto. A svou omáčku, kterou prodával přes e-shop nebo občas na trzích, připravoval po večerech a o víkendu doma v kuchyni s pomocí klasického tyčového mixéru.

„Firma byla v pohodě, vlastně jen pro potěšení, když potřebovala peníze, tak jsem je tam dosypal, a dál se věnoval své práci,“ líčí. Ve znamení velkých změn byl až loňský rok, kdy Stráník nejdřív skončil v Edagu, pak si na pár měsíců vyzkoušel ředitelskou pozici v podobně laděné firmě Aufeer Design, ale když se tam záhy změnilo nejvyšší vedení, tak se rozhodl odejít a naplno se věnovat Fermatu. Výroba v něm totiž mezitím začala nabírat na obrátkách.

A to velkých, loni totiž firma vyrostla ze zhruba dvou milionů korun na necelých 20, což znamená procentuální nárůst o 900 procent. I díky tomu teď zaměstnává kromě svého majitele a jeho ženy i 12 lidí na plný úvazek a několik dalších osob na různé formy spolupráce. A jelikož se jí zkušený manažer začal věnovat naplno, má před sebou řadu ambiciózních úkolů.

Tím hlavním jsou nové výrobní prostory. Omáčku, kam kromě šťávy ze syrových rajčat patří ještě ta ze zázvoru a česneku, sůl, cukr a fermentace se v ní zastavuje trochou jablečného octa, už Stráníkovi nějakou dobu netvoří doma, malá břeclavská výrobna už ale přestává stačit. Na spadnutí je tak nákup haly v areálu kousek za městem, kde by se výroba také víc zautomatizovala.

Teď sice ve Fermatu používají profesionální odšťavňovací stroj, zbytek prací ovšem stále probíhá hlavně ručně, což je pro růst, který má jeho majitel v plánu, docela velká překážka. „Když všechno půjde dobře, měli bychom v novém fungovat už v říjnu. Můj cíl je vyrábět jednou 1 500 lahviček za hodinu, teď to zvládneme za den,“ líčí Stráník.

Produkty jeho firmy jsou momentálně dostupné v Česku a na Slovensku, v přípravě jsou ale e-shopy i pro Polsko a Maďarsko a snem je německý trh. Z víceméně čistě onlinového prostředí se chce Stráník přehoupnout také víc do B2B prodejů, hlavně do velkých supermarketů. Zatím jeho výrobky najdete kromě vlastního e-shopu i na Rohlíku a ve vybraných menších prodejnách nebo u spřátelených byznysů. A právě tak se omáčka Fermato dostaly do rukou známého kuchaře Radka Kašpárka, který ji testoval ve svých kuchyních.

„Na podzim loňského roku jsme se dohodli s kamarády z Kojibakers, kteří vyrábí sójovky a miso pasty, že si uděláme takový barter a budeme navzájem k určitému množství objednávek dávat na ochutnání výtvory toho druhého. No a kluci donesli jednu naši lahvičku panu Kašpárkovi. Když mi pak volali, že mu chutná a chce se se mnou spojit, vůbec jsem tomu nevěřil,“ usmívá se velký milovník jídla.

V nabídce Fermato nemá ale jen rajčatovou tekutinu v několika příchuťových verzích. Stráník o své firmě říká, že produkuje minimum bioodpadu – to proto, že většinu služeb a zbytků, co zůstanou pro propasírování, dál s kolegy suší, mele a míchá to směsí solí a koření, případně používá na výrobu aromatických olejů. A jelikož má opravdu hodně rád kvašení a jeho oblíbeným pitím je voda s octem, vyrábí i ty. Vznikají z plodin, co se v okolí Břeclavi běžně vyskytují – tedy vinný a jablečný, ale i sladový, protože mu slad dodávají kamarádi z pivovaru.

„Nápadů na to, co všechno dělat, mám v hlavě ještě spoustu. Teď je ale hlavním úkolem firmu stabilizovat a dosáhnout všeho, co jsme si pro tenhle rok naplánovali. Nechal jsem si už dřív zpracovat průzkum trhu a z něj vyšlo, že potenciál pro typ výrobků, jako máme my, je velký, tak snad se nám to povede,“ doufá Stráník. „Úplně nejlepší ale je vidět, že to lidem opravdu asi chutná, Vždyť je to něco, co jsem původně namíchal doma v kuchyni,“ dodává na závěr.