Příští rok uplyne dvacet let od doby, kdy se Univerzita Karlova začala detailněji zabývat výstavbou nových budov na pražském Albertově. Pokud se zadaří, pak by se právě na toto výročí mělo v Praze otevřít vědecké Biocentrum. Aktuálně se v univerzitní čtvrti začíná stavět nad zemí. Obří budova je i obří investicí – vyjde na 3,6 miliardy korun.

Má jít o špičkové pracoviště, které propojí výuku s vědeckým výzkumem a zastřeší šest moderních oborů – mezi nimi například biochemii a metabolismus, buněčné systémy ve zdraví a nemoci či genetiku, genomiku a bioinformatiku. Tím vším by se na ploše patnáct tisíc metrů čtverečních mělo zabývat na sedm stovek studentů a dalších osm set zaměstnanců.

Uvnitř naleznou moderní učebny a laboratoře, stejně jako přednáškové prostory či atrium. Stavba ale zásadním způsobem utvoří také část Prahy. „Celý kampus byl postavený na začátku dvacátého století, i proto je architektonicky monofunkční. Je to část Prahy, která funguje jen v určitou dobu, od rána do pěti do večera, jinak je to město duchů. To by nové Biocentrum mělo změnit,“ líčí pro CzechCrunch architekt Juraj Matula z ateliéru Znamení čtyř.

Architekti vyhráli se svou podobou budovy v architektonické soutěži v roce 2017. Navrhli na Albertov stavbu o velikosti městského bloku s minimalistickou fasádou, která reaguje na místní architekturu. „Návrhem jsme reagovali na kontext místa, je tedy relativně konzervativní,“ dodává Matula. Zároveň je to budova otevřená, která přináší spoustu veřejných prostranství.

Architekti by je rádi doplnili o umělecká díla. Existují i konkrétní návrhy. Před hlavním vstupem by mohla stát kašna od Kryštofa Kintery s motivem atomů a molekul. „Nová soustava budov získá propojením dvou zdánlivě protikladných oborů, vědy a umění, důležitou přidanou hodnotu, která obohatí kvalitní funkční architekturu o prvky hravosti a imaginace a hlavně přinese do každodenní rutiny akademického života radost a důležité zpestření,“ komentuje Kintera.

Matula zároveň dodává, že by byl rád, aby projekt Biocentra otevřel širší diskuzi o začlenění umění do veřejně prospěšných staveb. „Umělecké prvky v architektuře nejen kultivují veřejný prostor, ale také posilují jeho identitu a přispívají k lepšímu propojení mezi uživatelem a architekturou,“ vysvětluje Matula s tím, že jejich financování je v podobných projektech často opomíjeno.

Prostor by se díky nové kašně měl stát středobodem celé čtvrti. „Je to výrazný umělecký i funkční element, který se může stát symbolem nové etapy Albertova jako moderního univerzitního a vědeckého kampusu. Vytváříme tak dynamický prostor, který snese srovnání s nejprestižnějšími evropskými univerzitami,“ dodává architekt.

Albertov je ale podle Matuly ve srovnání se zahraničními kampusy jednou věcí výjimečný. Zatímco univerzity je většinou budují na okraji měst, v Praze se nachází přímo v centru. Užívat, alespoň částečně, by ho tak měli i lidé mimo akademický život. Dovnitř bude lákat například kavárna.

Další výrazný prvek by měl být v atriu budovy, ve kterém by se měl nacházet zavěšený předmět připomínající neurony, blesky i větve. Ty doplní zeleň, jež se bude nacházet uvnitř ve velkých květináčích i za okna atria.

Úprav by se v budoucnu mělo snad dostat i okolí kampusu, kde dnes převažuje modrá parkovací zóna. Pozemky patří městu, magistrát ale ještě za dob primátorky Adriany Krnáčové podepsal s univerzitou memorandum o úpravě přilehlých ulic.

V budoucnu by pak vedle Biocentra mohla vzniknout další část univerzitního kampusu. Počítá se totiž ještě s jednou budovou, kterou navrhlo rovněž studio Znamení čtyř. Jde o Globcentrum, které by mělo být zaměřené na studium globálních změn, rizikových přírodních procesů, vlivu činnosti člověka na přírodu a krajinu a také ekonomické a demografické dopady těchto změn. Spolu s touto budovou by pak na Albertově mohl vzniknout rozsáhlý park. „Ty dva domy by měly esteticky, designově i technologicky sdílet kvality i estetický přístup,“ vysvětluje Matula.

Jenže zatímco Biocentrum získalo finance z Národního plánu obnovy, Evropské unie a ministerstva školství, na Globcentrum zatím univerzita peníze nemá. Má na ni přitom už stavební povolení. Tak jako tak je stavba Biocentra největší akcí Univerzity Karlovy za posledních sto let. Zároveň je to největší podobná veřejná investice za zhruba stejnou dobu.