Společně s renomovaným pražským hodinářem Martinem Brožem je zakladatelem výrobce mechanických hodinek Prokop & Brož. Během rozhovoru má ale na sobě také chytré garminy. „To víte, jako každý rok se teď připravuji na Pražský maraton. A přestože mi je 52 let, stále ještě dokážu podávat výkony, za které by se nemuseli stydět ani daleko mladší závodníci,“ říká Jan Prokop ve své kanceláři a dílně na Václavském náměstí.

Když jde ale do společnosti, například do divadla, bere si oblíbené hodinky Opera nebo Regutron. „Unikátní mechanické hodinky přitahují pozornost. A navíc mohou být skvělým icebreakerem pro zahájení konverzace,“ tvrdí a ukazuje na další kousky, které zde má vystavené. Každé strojky jsou něčím specifické, jde totiž o solitéry na zakázku.

Prokop začínal jako makléř takzvaných přímých obchodů s cennými papíry, po kuponové privatizaci, ale především po dokončení konsolidace akcionářských podílů nových vlastníků, se toho ale na trhu už moc významného nedělo, a tak hledal další výzvu. S kamarádem proto založil svou první firmu, která se věnovala průmyslovému designu. „Jedním z našich klientů byl také výrobce primek Elton hodinářská, v němž jsem se následně stal akcionářem a obchodním ředitelem. A právě takto jsem se dostal k hodinkám,“ vzpomíná.

V roce 2012 se svého podílu v Eltonu zbavil a spojil síly s Martinem Brožem. Jejich prvním společným projektem bylo vytvoření „pivního orloje“ k oslavám 170. výročí od založení Plzeňského Prazdroje. „Nakonec se to podařilo, navzdory neuvěřitelně krátkému termínu – měli jsme na to pouhých 76 dnů,“ líčí Prokop.

V začátcích firmy byl na hektický způsob života zvyklý, s byznysovým parťákem totiž pracovali pod velkým tlakem. Prokopovi kvůli tomu vypadaly vlasy i obočí. „Byl to dost extrém. Když ale člověk začíná, chce ostatním dokázat, že na to má a že zákazníka nezklame. Dnes mi nepřijde, že bych byl vystresovanější než ostatní lidé, daří se mi to kompenzovat právě sportem. A už vím, že některé věci jdou odložit na zítřek.“

Manufaktura Prokop & Brož vznikla před 13 lety a za tu dobu zvládla každoročně vyrobit kolem 20 až 40 hodinek na zakázku. Letos ji ale čeká mnohem víc práce – při příležitosti oslav 130 let existence mladoboleslavské automobilky Škoda Auto totiž vznikne série náramkových hodinek Laurin & Klement 130 Limited Edition, jejíž výrobu si vzali na starosti právě pražští hodináři.

„Škodovce se extrémně daří, zažíváme ekonomicky naše nejlepší roky. K výročí jsme se proto rozhodli, že si dáme hezké dárky. Jde o edici 130 párů tenisek od značky Botas a ještě prestižnější limitovanou sérii od Prokopa & Brože, firmy, která mi připomíná prapůvod naší automobilky,“ uvádí Martin Jahn, člen představenstva Škody Auto pro prodej a marketing.

Škodovku oslovil Prokop sám s tím, že by měl zájem o získání licence Laurin & Klement, aby mohl vytvořit limitovanou sérii právě k oslavám výročí. „Pan Jahn se toho hned chytl a přišel s nápadem, že by ta série mohla mít 130 kusů, což je pro nás obrovské sousto,“ přiznává. Když se ale hodinky dělají v jednom projektu a jsou všechny stejné, nejde prý o nesplnitelný úkol. K prvním zákazníkům by se měly dostat letos v září.

Manufaktura z Václavského náměstí postupně vyrobí 30 kusů speciálních hodinek ve zlatě. Takové budou k mání za 470 tisíc korun. Zbytek série se zhotoví z nerezu a vyjde na 130 tisíc korun za kus. Jahn pro CzechCrunch prozradil, že si pro sebe zakoupí luxusnější variantu ve zlatě. „Takové hodinky si člověk přece jen koupí jen jednou za život,“ prohlásil. Ke koupi se pak prý chystá i šéf automobilky Klaus Zellmer.

Hodinky samotné jsou inspirované vozem Laurin & Klement BSC z roku 1908, který měl na palubní desce namontované kapesní hodiny. „Korunka byla dole, vteřinovka pod dvanáctou hodinou – tehdy ji hodináři ještě neuměli udělat centrálně. To nám přišlo vhod, už delší dobu jsme přemýšleli právě o takovémto uspořádání hodinek. Protože se ale v našem pojetí jedná o náramkové hodinky a ne o nástěnný chronometr, bylo nutné vyvinout úplně nový strojek s korunkou na třetí hodině,“ vysvětluje Prokop.

Společnosti Škoda Auto a Prokop & Brož podepsaly licenční smlouvu přibližně před měsícem. V tuto chvíli již jsou pro nerezovou variantu vyhotovena všechna pouzdra, nožičky a víka. Aktuálně probíhá produkce korunek, ručiček, základen a můstků hodinkového strojku. „Celý projekt si financujeme z našich vlastních peněz,“ upozorňuje Prokop.

Pro pražskou manufakturu je ovšem spolupráce s mladoboleslavskou automobilkou neocenitelná. „Škodovka se například rozhodla aktivně podílet na marketingu, aby se o sérii vědělo. Pro nás by bylo zcela nereálné investovat do toho v takovém rozsahu. Pro naše zákazníky je to navíc ohromný signál, že se největší průmyslový podnik v Česku spojuje s malou firmou, jako jsme my.“

Tým pražské manufaktury je v současné chvíli sedmičlenný. Kromě Brože a Prokopa, který má na starosti obchod a komunikaci, zde pracuje i další hodinář, zlatník, frézař a designér. „A vypomáhá nám i můj sedmadvacetiletý syn, který dokáže dělat všechno od počítačového modelování strojku hodinek až po jeho frézování,“ pochvaluje si Prokop s tím, že si zvládne představit, že by se někdy ve firmě mohla angažovat i jeho dcera. Ta dnes působí jako zahradní architektka.

Typickými klienty firmy jsou prý v drtivé většině případů muži mezi 35 a 70 lety. „Když sem přijde žena, chce hodinky spíš pro svého muže. Ženy ujíždí na kabelkách nebo špercích, my muži zase milujeme auta, motorky a právě hodinky, protože to jsou také stroje,“ dodává Prokop.

Jeho manufaktura si sama vyrábí pouzdra, korunky, číselníky, ručičky, kožené řemínky, ale i drtivou většinu komponentů vlastních strojků. Nejlevnější hodinky začínají na 100 tisících korunách za kus, ty nejsložitější solitéry pak mohou vyjít až na 1,5 milionu korun. O hospodářských výsledcích firmy Prokop mluvit nechce, prý ale vše financovali bez bankovních úvěrů. A podotýká, že v každém případě je pro něj spolupráce se Škodou zlomovým momentem. „I kdybychom na tomto projektu nevydělali ani korunu, image a renomé naší značky vyroste neskutečně,“ uzavírá.

A jak Prokop dopadl na Pražském maratonu? Zaběhl ho za 2:54:56 a skončil jako druhý nejrychlejší Čech ve věkové kategorii M50.