Ve velké firmě vyhořeli, tak začali dělat hry pro iPhone. A v Brně vybudovali špičkové herní studio

Madfinger Games slaví 15. narozeniny. „Teď je každý generál a všechno je sluníčkové, ale každá mince má dvě strany,“ vzpomíná šéf studia Marek Rabas.

Michal MančařMichal Mančař

good-game-35-madfinger

Foto: Madfinger Games

Část spoluzakladatelů Madfinger Games: Michal Babjár, Marek Rabas a Tomáš Šlápota

0Zobrazit komentáře

Začalo to přesně před patnácti lety jako projekt čtveřice parťáků unavených z práce pro velké firmy. A vzniklo z toho světově úspěšné studio na poli mobilních her, které přilákaly desítky milionů hráčů. Jenže pak se Madfinger Games všech svých titulů pro telefony zbavili. Všechno vsadili na jednu – a úplně jinou – kartu. Úspěšně. „Ale kdyby mi někdo na začátku řekl, co všechno během těch patnácti let zažiju, tak bych fakt nevěděl, zda bych do toho šel,“ říká madfingerovský šéf Marek Rabas.

Zajímá vás herní průmysl v Česku?

Tak se přihlaste k odběru našeho videoherního newsletteru Good Game!

Newsletter Good Game | Poslední vydání

Brněnské herní studio Madfinger Games v pondělí oslavilo patnácté narozeniny. Michal Babjár, Pavel Čížek, Tomáš Šlápota a Marek Rabas se ale znají mnohem déle. Podepsané byste je našli pod známými značkami jako Vietcong, Mafia nebo Hidden & Dangerous. Tedy u her spojených se studiem Illusion Softworks, jež se následně stalo součástí velké společnosti 2K. Byly tam i další štace, ale v roce 2010 už si tahle čtyřka řekla dost.

„Byla to únava z toho, jak se tehdy hry dělaly. Nemožnost něco změnit. Závislost na vydavatelstvích a to, že ve skutečnosti v nich dělali rozhodnutí, za která nenesli zodpovědnost. A taky celkové vyhoření po dlouhých přesčasech,“ vzpomíná Marek Rabas na některé z faktorů, které stály za rozhodnutím rozloučit se s dosavadní kariérou a zkusit něco nového.

„Dostali jsme pocit, že si to chceme dělat podle sebe. Že se chceme vrátit zpátky do malého týmu a mít plnou odpovědnost za svůj osud,“ přidává zkušený vývojář. Tou vlastní cestou byly mobilní hry, v jejichž boom čtyři zakladatelé věřili a ve volném čase už se jejich vývoji věnovali. Tak založili Madfinger Games. „Byli jsme maličké studio a dělali jsme malé hry pro jedny z prvních iPhonů,“ vzpomíná Rabas.

Malí dlouho nezůstali. Tři roky po startu měl Madfinger tržby přes sto milionů korun. Pak se vytáhl na čtvrt miliardy. Jeho mobilní hry jako Shadowgun a Dead Trigger vygenerovaly přes 200 milionů stažení. „Nejlepší chvíle byly, když se nám začalo dařit a pár let to pokračovalo. Každá nová hra byla úspěšnější a úspěšnější, dostávali jsme všechna možná ocenění, plácali nás po ramenou a my si to prostě užívali,“ říká Rabas.

Je až neskutečné, v jakých podmínkách a s jak nezkušenými týmy se dělaly hry jako Hidden & Dangerous 2, Mafia nebo Vietcong.

A radost přinášely nejen úspěšně vydané hry. „Byl to takový super garážový development. Bez manažerů, procesů, meetingů, jen vývojáři a spousta nadšení a samozřejmě i společných akcí a párty,“ dodává šéf Madfingeru. „Trávili jsme i s rodinami hodně času společně, měli jsme dětské oslavy, grilování, výstavy či konference v Las Vegas, Los Angeles, Tokiu nebo třeba Amsterdamu. Asi si každý dokáže představit, jak to vypadalo. Přál bych všem, aby si to aspoň jednou za život zažili,“ přidává veselou vzpomínku.

Tahle jízda ale zamířila nečekaným směrem. Úspěch Madfingeru nejprve přilákal čínskou investici – čínský podíl už je mimochodem zpět v brněnských rukou –, načež Rabas a spol. ztratili důvěru v mobilní trh (tedy takhle, v minulosti to okomentoval trochu barvitěji: „Mobilní trh šel do prdele.“). Své telefonní portfolio rozprodali a rozhodli se udělat… realistickou střílečku pro PC.

Gray Zone Warfare nedávno oslavilo rok od vydání. A byl to tehdy velký risk. „Šli jsme all-in. Další měsíc bychom neměli na výplaty. Ale já si byl jistý, že to vyjde,“ vzpomínal tehdy Rabas. Vyšlo to. Krátce po vydání se prodal téměř milion kopií, od té doby ho už překročila. Velmi hrubým odhadem to znamená 1,5 miliardy korun v tržbách, od kterých je ale nutné odečíst všemožné poplatky a náklady. Na GZW se od té doby neustále pracuje, dostává nový obsah a snaží se zlákat další hráče.

Taková je současnost Madfinger Games v době jejich patnáctých narozenin. Ale pojďme ještě s Markem Rabasem coby velezkušeným videoherním veteránem do minulosti. „Když si vzpomenu, jak se dělaly první hry jako Hidden & Dangerous 2, Mafia nebo Vietcong, tak to nejde srovnat,“ vzpomíná.

Teď je každý generál a všechno je sluníčkové a krásné, ale každá mince má dvě strany.

„Je vlastně neskutečné, v jakých podmínkách, s jakými nástroji a s jak nezkušenými a malými týmy se ty hry udělaly,“ popisuje Rabas. „Bylo to hlavně o nadšení, talentu, zatnutých zubech a všechno stálo spoustu času, hledání a nervů. Ale taky vzniklo spoustu přátelství a samozřejmě jsme si to dokázali pořádně užít,“ dodává.

A dnes? „To už funguje jinak. Vlastně by to mělo být jednodušší, přístupnější. Můžeš si vydat hru sám, můžeš použít technologie Unreal nebo Unity a ani nemusíš platit. Máš spoustu nástrojů, procesů, informací na internetu a zkušených lidí. Existuje spousta investorů a fondů,“ říká Rabas. Ale na druhou stranu… „Díky tomu je konkurence větší, her a studií vzniká více, hry jsou přece jen složitější a stojí to všechno více peněz. Pořád mě překvapuje, jak obrovský rozdíl je mezi vývojem her před dvaceti lety a dnes. A za jak krátkou dobu se to všechno stalo,“ přidává.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Marek Rabas a jeho parťáci mají zkušeností na rozdávání. S herním vývojem, se založením úspěšného studia, ale i s nevídanou žánrovou otočkou. „Co na to říct. Teď je každý generál a všechno je sluníčkové a krásné, ale každá mince má dvě strany. Nyní se nám daří a nemůžu litovat ničeho z toho, co mě nebo nás potkalo, protože nás to dostalo sem a jsem za to vděčný,“ říká.

Tím však nekončí: „Kdyby mi někdo na začátku řekl, co všechno zažiju během těch patnácti let a co všechno mě na téhle cestě potká, tak bych fakt nevěděl, zda bych do toho šel. Ale tohle asi pochopí jen ten, kdo ví.“ A jestli chcete i vy vědět o českém videoherním byznyse co nejvíc, přihlašte si náš newsletter Good Game.

Top novinky ze světa her

🎨 Kingdom Come: Deliverance 2 se dnes rozrůstá o první rozšíření. DLC s názvem Brushes with Death představí příběh tajemného malíře i možnost obarvit si vlastní štít. Takže zpátky do středověku. A aby toho nebylo málo, Xzone právě vydalo knihu The Art of Kingdom Come: Deliverance II (navzdory názvu v češtině, nebojte) s 382 stránkami plnými kingdomcomovského obsahu.

🪚 A dnes také vychází nový Doom! Je to pekelná pecka. Místo motorovky máte řemdih, ale vůbec to nevadí. Naše recenze Doom: The Dark Ages vám to dostatečně vysvětlí.

🔪 Pokud jste ho náhodou minuli, je venku nový trailer z chystané hry Mafia: Domovina, která vychází 8. srpna. Zajímavostí je, že by se měly vrátit celkem čtyři známé postavy. Možná mladičký Don Salieri?

🏆 Na Anifilmu v Liberci vybrali tvůrce, kteří si rozdělí 10 tisíc eur na vývoj svých her: jde o tituly Space Candy od Kateřiny Hanáčkové a Paravoid od Michala Tancjury. A nejlepší studentskou hrou byla zvolena survival strategie Arctis, kterou si můžete vyzkoušet na Steamu.

🎤 Po Česku se chystají hned tři zajímavé herní akce:

  1. Nejprve v sobotu 17. května se v brněnském Kině Art koná speciální program v rámci Muzejní noci, kde se budou hrát deskovky nebo nová česká Pushmania a také proběhne diskuse s lidmi z Levelu o videoherním Indiana Jonesovi, který vznikal i v Česku.
  2. V neděli se zase dočkají Pražáci, na Světu knihy se bude debatovat o prolínání komiksů a videoher v Česku.
  3. A celý víkend se jako část festivalu Open House Praha chystá Gaming Day ministerstva průmyslu. V budově Na Františku uvidíte nové české hry, technologické novinky a prezentace firem z herního průmyslu.

📺 Zabalte si Nuka-Coly a dost stimpaků, seriálový Fallout tady s námi bude ještě dlouho. V prosinci na Prime Video dorazí druhá série a teď byla potvrzena i série třetí. Podle jednoho z herců by jich ale mohlo být celkem až šest.